23. 1. 2012

Kabát pro Andreu (part I)

IMG_5555

Dneska vám něco povím o jednom kabátu a taky o slevách. Ne, nebude to tuctovka o kabátku, který jsem si koupila, až když ho milostivá korporace konečně zlevnila na půlku ceny,  která stejně neodpovídá jeho skutečný hodnotě. Bude to začátek pohádky o hodné Andrejce, kterou si její muž před vánoci zavolal řka: "Musíme si vážně promluvit" a po chvíli napjatého ticha slavnostně oznámil: "necháme ti ušít ten kabát u Mirky Talavaškový!" 
Místo abych jí tiše záviděla, rozhodla jsem se já, Pipilotti, že celý ten příběh zdokumentuju, aby se z něj mohla poučit a potěšit čtenářská obec jedenácti koček. 
Proč si myslím, že vás to poučí? 
Zaprvé, pocit, že vám někdo šije něco na míru, někdo, kdo je budoucí Coco/Karl/Vivienne je  nenahraditelný. Ten pocit vzniká tak, že se vám designér se zaujetím věnuje a na kusu oblečení, které jste si uvykli vnímat jako jednosezónní hadřík, promýšlí každý detail, aby výsledek byl dokonalý a abyste se v něm cítili dobře. 
Zadruhé, možná máte mylnou představu, že takové služby mohou využívat jenom bohaté elity a my, socky, musíme vzít za vděk nabídkou řetězců, ze kterých si sice stejně nakonec odneseme víc, než jsme chtěli a potřebovali, ale  pocit výjímečnosti se patrně stejně nedostaví. Při slevách jsem si většinou připadala dost uštvaná a mívala konzumní kocovinu, u Mirky jsem dostala skvělý kafe, čaj, pletený papuče od babičky na nohy a utvrdila jsem se v názoru, že do šikovných začínajících návrhářů stojí za to investovat. Je to totiž win-win. 


IMG_5603

V době vrcholících slev v módních řetězcích  tedy uvádíme seriál "o tom, jak se co dělá", o tom, jak vznikají custom-made oděvy a zakázky. Zaměříme se samozřejmě na mladý návrháře (jak zmámo, i kočky mají předsudky), protože ti nás zajímají nejvíc a taky si je můžeme finančně dovolit spíš než ty etablovaný, u kterých tak rády nakupují třeba celebrity. Berte to jako malého (neúplného) průvodce nebo jako inspiraci. Třeba vám pomůžeme zorientovat se v dosud nepoznaném světě.

double 4

Vlastně si s kočkama říkáme, že nám celej módní průmysl  může vlízt na záda. Jsou slevy, svátek módymilovných dívek a chlapců, a my kočky máme zase potřebu si  zamňoukat...
Nelíbí se nám, že se vyrábí tolik jednorázovejch oděvů, který jsou šitý záměrně tak, aby se brzy rozpadly a spotřebitel tak musel znovu vyrazit na nákupy. Proč  podporovat tenhle byznys, který ve svým důsledku zaplavuje svět nekvalitníma trendy hadrama a doplňkama? Proč by nám nemělo vadit, že se oblečení tak rychle rozpadne a ani se nedožije momentu, kdy se ho rozhodnete dát opravit, přešít nebo poslat dál?   Protože víc než do kvalitních materiálů a zpracování se investuje do reklamy? A slevy přece týhle nesmyslný mašinérii nasazujou korunu: opravdu je nutný toho produkovat tolik, když se velká část zboží stejně neprodá jindy, než v období slev? Proč bych měla chtít pytel věcí, který jsou skoro zadarmo? Má mě jejich nízká cena ukonejšit, abych o zvrhlosti systému nepřemýšlela a veselila se, že místo jednoho trička jich můžu mít pět? Proč jsou obchody zaplavený zbožím, který se tváří děsně exkluzivně a přitom stojí na práci novodobejch otroků?  

My kočky tohle fakt nechceme. 

Už delší dobu tuhle rychlokvašnou módu bojkotujeme. V naší garderóbě se radujeme nejvíc z originálů, z věcí zakoupených nebo vyměněných na blešáku, v charitě nebo v sekáči. Už delší dobu víme, že šaty od návrháře, který nikdo jiný nemá (nebo možná jen pár lidí na světě) se nám vyplatí víc než desatery tuctový šaty z řetězce. A když se chceme jó rozmazlit, necháme si ušít něco na míru u oblíbenýho designéra - ano, my socky z 11 koček. Nejsme totiž tak bohatý, abysme si mohly kupovat levný věci, že jo.

IMG_5380

Když už toužíme po zpestření, koupíme si tu tašku plnou hadříků z druhý ruky (aspoň nám nebude za pár měsíců vadit, že jich polovinu zase neseme zpátky do bazaru). Když v obchodech vidíme ty hromady sukýnek a svetříků, který se ani nevejdou na pulty a štendry, nedůstojně padají z ramínek a vypadají tak nějak olezle, zbytečně a zastarale, protože jejich sezóna už je passé, napadá nás, kolik z nich se vůbec dožije  toho, aby je bylo možný zrecyklovat? Dočká se vůbec nějaký ten kousek momentu, kdy jej někdo s úctou vystaví ve svém vymazleném vintage shopu a blogerky budou chodit kolem a říkat "óóó, to bude tak ze začátku druhý dekády jednadvacátýho století a pořád je to krásný!"? 

Pamatuju si nakupování v britskejch outletech (ano, TK Maxx), jak mě to tehdy strašně bavilo, protože jsem tam sehnala značkový oblečení za pár liber. Po dvou letech si konkrétně vybavuju akorát jednu černou krajkovou podprsenku, nic víc, protože minimálně polovina věcí se mi vlastně zas až tak nehodila, prostě jsem je neměla k čemu nosit, nebo mi vlastně až tak dobře neseděly. Hlavní motivací k nákupu byla jejich výprodejová cena a dneska už ani nevím, který z těch opranejch triček mám ze značkovýho outletu a který odjakživa, protože k nim stejně nosím tepláky. Ale zato ty šaty od Lucie Mareš s ručně vyšitým kohoutem si nechám do konce života! A taky ty promoční od Yany Thal a tu státnicovou sukni od Zuzany Veselý a dokonce i ty starý maturitní a přijímačkový šaty od timourek (TEG), který jsem omylem jednou nechala v zapnutý ždímačce asi tak hodinu, i ty stále mám a raduju se z nich. 

Nechci zas tak moc - jak jste si jistě všimli, pouhou změnu světa k lepšímu (třeba lepší pracovní podmínky pro ty mravenečky, kteří tu šuntovou konfekci vyrábí, nebo jim spíš přeju jinou a smysluplnější práci) - když chci nosit oblečení, ve kterém je mi dobře, které vydrží, a ve kterém mám zasloužený pocit jedinečnosti. Přeju si, aby tenhle pocit mohl zažívat každý. Asi to ale pro většinu z nás znamená, že náš šatník bude zkrátka útlejší, že se nenecháme oblbovat sezónními trendy a "must-havy" a budeme prostě muset trochu víc o investici svého "ošatného"  přemýšlet. 

Jsme arogantních 11 koček and we approve this message.

(blogy, kde se v posledních dnech objevily podobné manifesty najdete TADY a TADY. že by se svět už měnil? Gretě a Jul drží kočky palce.)


Copy of IMG_5478
IMG_5614
Kabát pro Andreu v procesu
IMG_5342
Andrea
IMG_5341
MgA. Mirka Talavašková,  držitelka titulu Top Styl Designer (2008) a absolventka pražské VŠUP (2010)
double 2
v kabátě z Mirčiny kolekce Metro Quadrato (2008) "pípilota"
IMG_5528
papučky od Mirčiny babičky
IMG_5360
IMG_5357
na podšívce se prý Mirka chystá "vyřádit"
double 3
double 1

Chcete vědět, jak to bylo dál s Kabátem, Andreou a Mirkou? Sledujte jedenáct koček, kde brzy uvedeme druhý díl o procesu vzniku Kabátu pro Andreu, ve kterém se o dramatickou zápletku postará  Límec. Nenechte si to ujít.

IMG_5619

34 komentářů:

  1. ehm, kde se fasujou tyhle chlapi, co ti nechaj ušít kabát? jednoho bych potřebovala, anebo toho svýho odvedla na převýchovu :)))

    OdpovědětVymazat
  2. vyzerá super ten kabát :)

    http://karissaworld.blogspot.com/

    OdpovědětVymazat
  3. Líbí se mi tahle nóta, která se začíná víc a víc ozývat z různých blogů. Je to po té vlně "to a to a to jsem si dneska koupila" strašně osvěžující - a má to smysl. V čínských továrnách jsou dost šílené podmínky, a v Evropě naopak lidi tráví svůj čas v kancelářích, aby si mohli nakoupit ty spousty bezcenných hadrů.. jen by mě zajímalo, jestli v tady v tomto kontextu byla první ta nízká kvalita kvůli které lidi začali nakupovat nové věci každou sezonu, nebo jestli nízká kvalita přišla až s tou šílenou nákupní horečkou...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nakonec mi ta otázka nedala spát, tak jsem to hledala, a podle sociologické teorie (např. Debord) bylo první masové snížení kvality, které bylo "překvapivě" způsobeno zmasověním výroby.. ale kdo ví.. ach jo :)

      Vymazat
    2. taky bych řekla, že to muselo být dáno ekonomicky - někdo chtěl pořádně vydělávat a začal s velkoprodukcí, snížil náklady a tím pádem kvalitu, klesla cena a - proč si to nekoupit, když je to tak levný, žejo. za jakých podmínek vlastně produkty vznikají a kam to všechno ekonomicky spěje, už lidi moc nezajímá.

      Vymazat
  4. Pipilotti, miluju tvoje články :-))
    Souhlasím s tebou, že když si něco koupím, tak chci aby mi to vydrželo roky, včetně spodního prádla. Není nad to, když ti něco padne a nezmění to tvar i po xtém vyprání!
    Protože ráda šiju a pletu atd. tak fotky z vyšší krejčoviny ve mně vyvolávají blažený pocit a touhu začít tvořit... takže se těším na pokračování...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. díky. to je skvělý, že tě to inspiruje k tvoření :)

      Vymazat
  5. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  6. jóóóóó bojkot továrnám!!! :) papučky jsou nejlepčejší :D

    OdpovědětVymazat
  7. boží, skvělý článek, těším se na další část! už základ vypadá báječně, kabát budu jistě strašlivě závidět :) A napřesrok snad i já budu mít nějaký "svůj" kousek..:)

    OdpovědětVymazat
  8. uf ten sivý kabát na figuríne je nádherný!
    no a nakoľko mám krstnú mamu voľno-časovú-krajčírku, odmala viem oceniť jedinečnosť vecí ušitých na mieru, aj keď to nie je zas tak často... a to prepracovanie- to je jednoducho vidieť! pred viac ako 10 rokmi mi šila chlpatý plyšový sivý leopardí kabát, ktorý dnes už koluje po rodinných príslušnikoch :D ... ale takmer som spadla zo stoličky, keď som na nemenovanom blogu videla fotku slečny vo veľmi podobnom kúsku... tu je vidieť, že takéto veci vydržia veky nielen vďaka spracovaniu, ale aj vďaka nadčasovosti

    OdpovědětVymazat
  9. Skvělá reportáž a těším se na drama s límcem. :)
    To téma které jste nakously se mně honí hlavou taky a chci o něm napsat. Ten sociální apel bere i nebere, protože fakt že se kolekce točí dvakrát do roka dává práci spoustě lidí na celém světě, což není zanedbatelný..... (a pak.. pokud pracujete v mezinárodní společnosti, tak si buďte jistí, že berete možná polovinu toho co váš německý kolega. Pro některé země jsme stále "levná pracovní síla". Jenže vás nikdo nepolituje :))

    OdpovědětVymazat
  10. Myšlenka pěkná, ale to by se čeští "dyzajnéři" a "návrháři" ještě museli naučit produkovat slušné a cenově dostupné oblečení. Ano, jsem otevřená novým proudům, ale kdykoli přijdu do Parazitu, připadá mi to jako hromada rádoby originálních předražných hadrů, které jsou jeden jako druhý. Tylové sukně, nasrávačky a trička s "vtipnými" potisky za stovky či tisíce korun? To radši zajdu do řetězce, protože když se člověk prohrabe hromadou hadrů najde i tam za slušnou cenu slušné věci.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co na to říct? Asi nesmíš opravdové návrháře na úrovni hledat v Parazitu.....

      Vymazat
    2. Parazit ten uz davno odsumel, mel kdysi potencial ktery je fuc................

      Vymazat
    3. (Autorka anonymu)
      No, jo, takže by to asi chtělo, aby někde existoval nějaký seznam mladých neokoukaných českých návrhářů. Na akce typu Code:Mode nebo Cake,Break se nedostanu. Do Parazitu zavítám jednou za čtvrt roku při návštěvě prahy a vždycky musím konstatovat že se absolutně nic nezměnilo. Kde teda ty supr čupr návrháře najít?

      Vymazat
    4. ted budou klauzury na VŠUP tak stačí zajít tam a seznámit se:-)na webu designbloku je taky spousta jmen ...

      Vymazat
    5. zrovna dneska jsem byla v Parazitu a jsou tam věci od Lenky Sršňový, Zdeňky Imreczeový, Isabely Komjaty, Ansu a pár skvělůejch šperků. Pokud vám z ňákýho důvodu nevyhovuje Parazit, můžete jít do Hard-de-Coru, to je víc galerijní a designově čistší prostor. kdo hledá, najde.
      myslím si, že spousta cz a slovenských designérů produkuje skvělý věci. ceny ale fakt nemůžeme porovnávat s velkovýrobcema a řetězcema. ti, které znám osobně (a málo jich není) si rozhodně nežijí nijak nad poměry a ceny produktů většinou odpovídají jen odparcovaným hodinám a materiálu. za design si většinou nic neúčtují, protože by to v čechách měli problém prodat.

      Vymazat
    6. jo a k těm "návrhářům na úrovni", kteří také prodávají v Parazitu - Zuzana Veselá, Zuzana Serbak, Yana Thal...jo a Zdeňka Imreczeová vyhrála loni cenu za nejlepší kolekci v rámci designbloku - jakou máme v Čechách ještě lepší úroveň?

      běžte se pro inspiraci podívat od zítřka na výstavu nominací na Czech Grand Design a na ty klauzury (teď zním trochu jako úča, no), jak někdo zmiňoval. jinak není problém seznámit se s někým na designbloku, design supermarketu, code:mode a tak podobně.

      jo, taky mi vadí, že řekněme na code:mode je 90% věcí na jedno brdo. víte, co je ale problém? ty hromady tylu a trička z potiskama se strašně dobře prodávaj. věci který se líběj mně většinou visej v showroomech a na štěndrech v parazitu (a jinde) děsně dlouho.

      Vymazat
  11. Nejlepší je zlatá střední cesta: základ je kabát, boty a kabelka ušité od krejčího( návrháře či designera) a když tyto tři úžasné kousky doplníte hadříky za "30 korun" ze sekáče či z výprodeje budete za hvězdu. Dělá to tak milion žen po celém světě a vypadají božsky:-) Jen se člověk musí rozhodnout co vlastně chce a jakou má životní filosofii.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. aby z toho byl hezký a nositelný outfit, může to tak skvěle fungovat (esteticky, prakticky). pak je tu ale ještě ten aspekt týkající se způsobu, jakým produkty z řetězců vznikají: za jakou cenu (myšleno eticky), na čí úkor?

      Vymazat
  12. A muzu se zeptat, nakolik takovy kabat vyjde? Ja totiz opravdu nemam predstavu... Letos jsem za muj zimni kabat zaplatila 6000. Musela bych investovat o hodne vic, pokud bych chtela takovyto? Dekuju. Anna

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. tenhle konkrétní kabát měl rozpočet 10 tisíc. o malinko to ještě vzrostlo, protože si Andrea nakonec vybrala tu nejlepší italskou vlnu. počkej si ale na fotky z finále, fotky z procesu jsou možná trochu zavádějící (ještě kabát čeká celkem hodně práce).
      já jsem si nechávala šít kabát u yany thal před dvěma lety. vešla jsem se do 5 tisíc. skvělou zkušenost mám taky se zuzanou veselou. záleží taky, jaký chceš materiál a jakou máš představu. když se vymýšlí originální střih na tebe, trvá to déle, než když si třeba vybereš nějaký model z návrhářovi kolekce a ten si necháš ušít na míru (základní střih už je hotový). nebo aspoň takhle jsem to pochopila :)

      Vymazat
  13. Obyčejně si to tu vše tajně přečtu a nekomentuji, ale tentokrát se mi chce vystoupit na obranu svého oblíbeného obchodu. Byla jsem v Parazitu zrovna včera a koukala jsem kolik tam měli nových věcí. Zakoupila jsem jedno prima zlevněné tričko od Zuzany Veselé za méně než stojí denní permice (v horším lyžařském středisku) anebo 2 lístky na jedno trapné divadlo, které jsem pak povinně absolvovala. Navíc jsem si vytipovala pár dražších fakt fajnových věcí které už vím, že si koupím, protože je pak budu nosit ráda a dlouho - tedy skutečně v řádu několika let, prostě se to vyplatí. Na Parazitu mě taky baví, že tam prodávají holky, které sami tvoří, navíc sympatické a inteligentní. Nevlastním ani jednu tylovou sukni, ani tričko s vtipným potiskem a stejně si tam vždycky vyberu, tedy vybrala bych. Necítím se být velkou odbornicí na poli českého designu, ale Parazit beru pořád za jedinečný a nijak předražený (ve světle všech rozebíraných souvislostí). Berenika

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Bereniko, cítím to stejně (doufám, že sis nevytipovala ty stejný kousky jako já, to bysme se pak musely poprat :))

      Vymazat
  14. 12 tisic za kabat to se jeste da, kdysy pred lety jsem si nechala usit kabat u normalni krejcove za 10 tisic a mam ho dodnes a to vydelavam normalni prumerne penize. Musim rict z italska vlna vydrzi vse od kecupu po horcici:-) a kazdy rok me v zime znovu a znovu prekvapi jak dobre ten kabat vypada a to ho mam 5 let. Urcite se to vyplati vzdyt dnes se povazuje za normalni cenu lyzarska bunda za 8 tisic a tu ma polovina Prahy:-) Podle me jde o rozhodnuti.

    OdpovědětVymazat
  15. Dakujeme vsetkym za Vase nazory a zaujmave postrehy...Parazit je nase dieta, nase hobby, ktore vzniklo pred cca 8rokmi ako prvy obchod s filozofiou byt priekopnikom novych trendov, podporit studentov, ktori nemali v CR a SR kam davat svoje vyrobky a razil a bude nadalej zastavat cestu alternativy. Nie je to ziadny designovy obchod, ale obchod alternativny, pricom alternativa znamena ist proti prudu, alebo mimo prud a robit nadcasove veci...z toho vyplyva, ze nasravacky a tylove sukne sme mali v Parazite pred 8 rokmi a teraz ich tam uz najdete ojedinele...prave ich mozete nakupit v spominanych retazcoch alebo na fleri. A nase marze na vyrobkoch su minimalne.(-: A k "potencialu Parazitu, ktory vysumel" podla Anomyma, by sme radi slecne vysvetlit, ze sa zivime pracou ako psycholog a produkcna v kulture a Parazit nemal nikdy byt biznisom, ale prijemnym miestom, kde sa stretavaju mladi designeri, nakupujuci i podporovatelia alternativy v obliekani, spoznavaju sa, zacnu spolupracovat a vznikaju dalsie nove projekty, kamaratstva, ci i napriklad kabaty na zakazku (-:
    Pekny den
    www.parazit.cz

    OdpovědětVymazat
  16. Dobře, jako mimopražská nevím, co máte v obchodě Parazit teď, ale na jaře se zastavím a důkladně prozkoumám...

    OdpovědětVymazat
  17. Rrrriot! :) Tenhle leden je nějakej revoluční, cítím to. Ledy se hýbou na mnoha frontách.
    Seriál vítám, už dlouho chci vědět, jak to chodí :)

    OdpovědětVymazat
  18. Jsem moc rada, ze prispevek ctu az ted a muzu si tak s chuti precist hned druhy dil a finale! A velmi, velmi souhlasim a podepsala bych se pod ten text. Uplne stejne jako vy s modou to vnimam i s bydlenim - lidi radeji nakoupi priserny veci v levnych krabicoidnich halach nez by si trochu lamali hlavu. Argumentuji tim, ze namaji na kvalitu, ale je to dost o prioritach - napriklad aby si mohli koupit estevetsinejlepsi televizi, radeji si ji daji na umakartovou skrinku. A nejvic miluju argument 'hele,mne se meni casto vkus, tak si to za par let vymenim' ... akorat ze kdyz jim reknu co udelaji s tim dnesnim suntovym nabytkem, tak reknou ze vyhodi. Ach jo, ach jo! A jako korunu se v ty velikansky nejlepsi televizi (=oltari) podivaji na porad, kde se vyhazuje kvalitni dreveny nebo dyhovany nabytek do kontejneru, aby na jeho misto prisel nabytek, ktery montuje parta panu v podezrele stejnych monterkach s podezrele stejnym napisem na zadech ... Ach jo cislo dve ! Ale dos hudrovani, jdu si procist ten kabat a blog si davam do sledovanych. Diky za svezi vitr v plachtach zase!

    OdpovědětVymazat