většina lidí si poslední dobou stěžuje na počasí. alespoň jedna z koček déšť oceňuje mnohem víc než parný vedra, ale říká si, že lepší by to bylo v lese plným borůvek a hub.
když není les, tak je alespoň zahrada. taková, kde rostou konvalinky, pole šalvěje a rebarbory a chřest, o kterým ovšem nikdo neví, že je k jídlu. houpačka tam obrůstá břečťanem už 20 let. někdy břečťan přeroste tak, že se na ní nedá houpat, to se pak musí dostavit záchvat infantility, který z přerostlého břečťanu dokáže vyrobit '100% organic wreath headband'.
když byla miakarina malá, bylo jí řečeno, že když na tý houpačce bude dovádět moc dlouho, nejen že se jí zamotá hlava a spadne, ale taky že se spustí déšť a ten nepřestane, dokud nebude konec léta a prázdnin.
mám teda sice déšť ráda, ale taky mám teď tu zahrádku, tak snad to celý bylo jenom prachsprostý strašení dětí...
