aniž by kocour měl potřebu se vyjadřovat k tomu, zda je nošení kožichu správné či nikoliv, lámerská argumentace a nepodloženost faktů ho nutí si pořádně nabrousit drápy na jisté osoby vyjadřující se k tomuto článku.
za ukázku lámerské argumentace by postačilo pár vět ze samotného článku (k úrovni některých komentářů nemá cenu se vyjadřovat, kocoura by svrběla tlapa, kdyby je sem zkopíroval):
Možná to zní lehce zvláštně, ale zvířata jsou stejně jako rostliny obnovitelný zdroj a tím pádem cokoliv z nich pocházejícího je rozložitelné během několika měsíců. Umělá kožešina z polymerů (nejčastěji z polyesteru, nylonu nebo akrylu) se rozloží až za několik desetiletí, někde jsem dokonce četla, že to může trvat až tisíc let a společně s tím se uvolňují do prostředí škodlivé látky- dnes je zatím nedokážeme recyklovat.
k postulátům z první věty: uvědomují si blogeři, že oni sami jsou obnovitelným zdrojem? nezačneme blogery stahovat z kůže a jíst blogerpárky? též by kocoura zajímalo, jak blogerka došla k závěru, že cokoliv ze zvířete je rozložitelné během několika měsíců – snad vlastní experiment? divím se, že někdo při pokusu o diskuzní článek používá formulace typu: někde jsem četla. (kocour zas někde četl, že jakákoliv část blogera se v zemi rozloží během několika minut, poněvadž už je stejně zevnitř zcela prohnilá.) ok, nebudeme tak pedanticky lpět na faktech a dáme blogerce za pravdu, že přírodní materiál potenciálně znečišťuje přírodu méně než syntetický. pokud tedy vše, co dotyčná blogerka má ve svém šatníku, je ze 100% přírodních, nebělených, nebarvených a chemicky neupravovaných materiálů, má malý point.
a že by staré oblečení nešlo recyklovat? samozřejmě, že jde. když se chce. například ve weekday právě přišli s novou kampaní – střel použité hadry a dostaneš za to poukázku na příští nákup. přikládám nafocený leták a překlad. kocour si je vědom, že weekday je ve švédsku a ne v čechách. změna může nastat, budeme-li o ni stát a společně o ni usilovat. proč není v čechách víc charitativních obchodů typu sue ryder – dej to tam za darmo a za levno pořiď nové staré věci? nemohlo by to trochu souviset s poptávkou a nabídkou? nezačíná každá velká změna napřed ve změně myšlení jedince?
prostě když se chce, jde to dělat i atraktivně. třeba jako kampaň 'STŘEL SVÉ STARÉ OBLEČENÍ U WEEKDAY'
'Když už tvé oblečení a boty dosloužily, dej je do igelitky a tu pak zavaž. Přijď do Weekday a igelitku dej prodavačce u kasy. Dostaneš poukaz. 10 korun za malou igelitku a 20 korun za větší. Poukaz můžeš použít při příštím nákupu. Igelitky se starým oblečením se shromažďují ve Weekday, kde si je vyzvedne náš partner I:collect. I:collect třídí staré oblečení, téměř všechno se recykluje a dále využívá. Vytvářejí se zde nové produkty (např. hadry na úklid), zpracovává na hrubý materiál jako izolace, celé kusy oblečení jsou upotřebeny. Oblečení je také předáváno dalším producentům, kteří z něj vytváří nové materiály. To, co nelze opětovně použít, poslouží k výrobě energie.
V současné době je nám jasné, že zdroje naší Země nejsou nekonečné. Zároveň neznáme kloudný argument pro to strkat hlavu do písku a dělat, že se nás společná budoucnost netýká.
I:co (i collect) je světově známý podnik v textilně-recyklační branži. Nabízí jednoduchá, efektivní a především šetrná řešení pro recyklaci starého oblečení. Celý proces zvládají rychle a nenáročně – od vyzvednutí k novým produktům.
Jak to tedy funguje v praxi? Celkem jednoduše. Je sice jednoduché hodit všechno staré oblečení do popelnice nebo spálit, ještě jednodušší je však odnést dosloužilé oblečení do Weekdaye. Igelitky sbíráme do boxů, které I:co přijíždí pravidelně vyprazdňovat. Staré oblečení se pak znova upotřebí podle principu „ani jedna nitka na zmar“ na zbrusu nové produkty a materiály. Vaše staré oblíbené jeansy tak mohou být novým oblíbeným kusem oblečení pro někoho jiného, z vašich starých bot může být rohožka v úplně novém autě.
Líbí se nám myšlenka věčného koloběhu a spoluprací s I:co z ní děláme skutečnost.'
Stránky I:collect zde. A video o tom, jak to funguje, tady:
